čtvrtek 18. prosince 2014

Brože do vlasů

Kromě obvyklých broží na oděv jsem začala vyrábět i brože do vlasů.

  Proč se zajímat o brože do vlasů? Možná už se Vám taky někdy stalo, že jste neměla náladu na přívěsek, řetízek, prstýnek, náramek a ani na náušnice. V takových chvílích přichází na jeviště brož. Pokud ji nechcete na oblečení, šup s ní do vlasů! S trochou šikovnosti se Vám podaří aplikovat do vlasů i obyčejnou brož se spínacím špendlíkem, ale pokud se bojíte nechtěného poranění od špendlíku, použijte brože speciálně do vlasů. Sponky nebo hřebínek se jednoduše aplikují. Umí krásně dozdobit jakýkoli jednoduchý účes a přidržet i neposedné prameny.
  Koženku ke sponkám a hřebínkům nelepím, ale přišívám, aby vydržela i větší namáhání při tvoření účesu. Ozdoba Vám tak zaručeně neodpadne. 

Na obrázcích jsou moje brože, které můžete koupit na Fleru.cz.








Koženky pocházejí ze zbytků od firmy, která je používá na výrobu čalouněných křesel a pohovek. 

středa 26. listopadu 2014

Genderová rovnost. Opravdu to chci?


          Na toto téma už toho bylo napsáno mnoho, a to ,,odborníky‘‘, tak proč o tom píšu já? Protože se mě to týká jako účastníka neřízené a nikým nevyslovené studie, kterou zřejmě nikdo nikdy ani nenapíše, protože nikdy neskončí.  Jsme prostě muži a ženy, základní vlastnosti, kterými se lišíme, jsou hlavně dány hormony a vzhledem. O jedincích, kteří jsou něco mezi, zde nebude řeč, to je na jiný článek, a ne můj, já nikoho takového neznám.
Pracuji ve stavebnictví, kde je možná větší podíl mužů než žen, statistiky jsem nezkoumala, ale historicky se člověku pod pojmem stavař vybaví spíše muž než žena, to je v pořádku, nemá smysl snaha to změnit. Při pohledu z jiné stránky, však do tohoto oboru vnáší mnoho dobrého muži i ženy.
Na rovinu: do praxe jsou vhodnější muži. Na staveništi se totiž vyskytují jenom muži, ještě jsem nenarazila na dělnici (před r. 1989 to asi bylo možné, ale nevím, jestli tam byly dobrovolně, pokud nepomáhaly při stavbě vlastního domu nebo bytu). Na staveništi je prostě drsné a sprosté prostředí, kde křehká ženská duše buď zhrubne (je to pak ovšem ještě žena?) nebo nevydrží.  Dělníci většinou nejsou zvyklí plkat, neřeší, jak vypadají, často dostatečně nedbají na bezpečnost, a když už mluví, tak nevybíravě. Proč taky vážit slova, mezi svými se můžou chovat, jak chtějí.
Stavbyvedoucí by taky měl být člověk do praxe, a proto to většinou bývají muži, ze stejných důvodu jako jsou uvedeny výše. Jsou i ženy stavbyvedoucí, četla jsem o jedné, ale s prominutím žensky nevypadala.
Pro ženy je vhodné prostředí projekce a inženýrské činnosti (laicky – projekt a vyřízení povolení stavby). Je to zpravidla kultivované prostředí, jednání se zákazníky a úřady.  Vyžaduje to taktní chování, řečnické schopnosti, dodržování aspoň nějaké etiky, zodpovědnost a příjemný vzhled.
A už tu máme rozdělení funkcí ve stavařině na mužské a ženské. Je to ovšem špatné nebo nespravedlivé?
Já v oboru stavařiny pracuji někde na pomezí  - mezi projekcí s inženýringem a staveništěm.
Řídím stavbu jako zástupce investora od umístění investice na seznam ročních investic až po kolaudaci. Přesto, že musím v rámci kontrolních dnů řešit záležitosti i na staveništi, nelituji toho, že jsem se nenarodila jako kluk. Moje křehká ženská duše sice občas trpí, ale doma ji můj muž tak dobře udržuje, že bych o ni snad nemusela přijít.  Když jsem poprvé přišla na staveniště, začínalo být už teplo, bylo brzké léto a já tam dorazila v sukni. Chlapi se ptali, jestli jsem nezabloudila z koupaliště, které bylo poblíž. Ale zvykla jsem si.
Nedávno jsme potřebovali sehnat jistého dodavatele, který pro nás už dříve něco dělal. Mým kolegou mi bylo řečeno: ,,Zavolej mu raději ty, on na tebe…no, víš jak..‘‘
,,Chápu, zavolám mu já.‘‘ Vůbec mi to nevadilo. Vždyť od toho jsem taky žena! My ženy to máme trochu v krvi…umíme využít, co nám bylo hezkého darováno (neříkám zneužít) v hlavě i na těle.  A to není nic špatného, spíše naopak.
Před jistým časem jsem spolupracovala s jedním mladým zástupcem stavbyvedoucího.  Potvrdil mi, že zřejmě díky svému vzhledu a veselé povaze umí dobře vycházet se ženami úřednicemi a kolegyněmi. Já mu to stvrdila i svými zážitky s úředníky, dodavateli a některými kolegy. Rozhodně bych tedy nechtěla, aby mě brali stejně jako muže. Chlap bych totiž byla ošklivý;-) To už by se mi nehodilo vůbec. 
Člověk si pohlaví nevybírá (opět kromě pár případů, co si to i zaplatí, opět na jiný článek), tak proč ho ve svém zaměstnání v rámci slušnosti nevyužít?


sobota 22. listopadu 2014

Brože s krajkou

Mám pár zbytků krajek, a tak jsem vyzkoušela i brože zdobené krajkou, vypadají opravdu romanticky....





A zde jedna novinka Brož do vlasů





Háčkované rukavičky

To jste nevěděli, že kromě šití umím i háčkovat, že ne?;-)

Na rovinu...nevyznám se v psaných postupech pro háčkované výrobky ani v diagramech, ale rozhodně mám oči, abych se to naučila z videa, v tom je mi youtube veliký kamarád. Nedávno jsem si vyrobila tyhle bezprsťáky pro nynější počasí, ani zima ani léto jak dělané. 






A zde je skvělý video návod jak na ně:






sobota 1. listopadu 2014

Brože II.

Tak stále mě ještě moje nová vášeň neopustila. Další várka broží. 
Všechny jsou ke koupi na Fler.cz









Nedávno se mi podařilo získat metry nových koženek. Původně jsem je chtěla jen kvůli brožím, ale možná se zase vrhnu na ušití nějaké kabelky. 
Můj drahý muž mi tento měsíc koupit úplně novou Hot glue gun s nástavci a stojanem, takže bych mohla zkusit zase něco nového, co se lepení týče.

úterý 21. října 2014

Brože

V září jsem byla dva týdny nemocná a tak jsem se dost nudila.Co se dá dělat, aby člověk nemusel z postele a přitom se zabavil? Zkusila jsem něco nového. Vzala jsem zbytky koženek, knoflíky, korálky, jehlu a nit a už jsem se nezastavila...

















sobota 18. října 2014

Manželovo zátiší


Téměř každý večer potkávám manželovo zátiší. Nachází se na kuchyňské lince a skládá se z prázdné lahve od piva, mísy se zbytky nevypukaného popkornu a sem tam i prázdného obalu od dalších dobrůtek. Včera vyměnil prázdnou lahev od piva za prázdný obal od čokolády.
  Co mě ovšem fascinuje, je jeho smysl pro kompozici. Umístění na lince je totiž takřka geniální. Neruší, protože na jedné hromádce to vlastně vypadá uklizeně, kdyby někdo ten večer přišel na návštěvu, ani by ho nenapadlo, že to tam vlastně nemá co dělat. Jak totiž víme, prázdné obaly se vyhazují do tříděného odpadu. Ale to by byla nuda. Mě jeho zátiší baví.

  Nepořádek, který je srovnaný, se totiž umí skvěle maskovat a taková schopnost se cení. Kdo ví, kdy se mi to může hodit. Až nebudu stíhat s úklidem, pověřím manžela srovnáním nepořádku do zátiší.